Příběh Pražského hradu
Kardinál Duka požehná nové zvony pro svatovítskou katedrálu
Aleš Pištora
Na Den zvoníků 30. dubna 2012 požehná při mši svaté od 18.00 hodin pražský arcibiskup kardinál Dominik Duka OP tři nové zvony, které byly nedávno odlity pro katedrálu sv. Víta, Václava a Vojtěcha. Odpoledne téhož dne proběhne na Arcibiskupství pražském oslava Dne zvoníků. Den zvoníků na svátek sv. Zikmunda ustanovil pražský arcibiskup kardinál Dominik Duka poměrně nedávno. V úřední listině se praví, že byl při tom „veden péčí o ty, kteří svou službou na mnoha místech oslavují Boha“. Pražský arcibiskup zve všechny zvoníky nejen pražské arcidiecéze na slavnostní odpoledne do Arcibiskupského paláce, které bude v Sále kardinála Berana zahájeno v 15.00 hodin. Kromě pražského arcibiskupa kardinála Dominika Duky, děkana Metropolitní kapituly u sv. Víta v Praze ThDr. Jiřího Svobody a zvonařky paní Leticie Vránové-Dytrychové promluví také donátoři zvonů. Tématem několika dalších přednášek budou zvony a zvoníci. Součástí programu je také výstava o zvonařství v Brodku u Přerova v Mladotově domě na Pražském hradě. Nové zvony nahradí ty, které byly zrekvírovány za první světové války. O doplnění zvonové soustavy, čítající celkem sedm zvonů, se zasloužil kardinál Dominik Duka. Podařilo se to také díky tomu, že se v roce 2011 našla řada donátorů. Bratři František a Rudolf Pohlovi poskytli finance na výrobu největšího zvonu Dominik. Právě tak se jmenoval jeden z původních zvonů, který byl za války roztaven na válečné účely. Název odkazuje ke zvonu, který svolává na nedělní bohoslužbu - z latinského (dies) dominica, tj. „den Páně“. Sponzorem druhého největšího zvonu Maria je Správa Pražského hradu. Na nejmenší nový zvon Ježíš se složilo sedm profesorů ČVUT v Praze. Proto jsou na jeho spodním obvodu zachycena jejich jména a znak ČVUT. Všechny tři zvony mají rovněž své patrony. Předsedkyně Poslanecké sněmovny Parlamentu ČR Miroslava Němcová vyhověla přání kardinála Duky a stala se patronkou největšího zvonu Dominik. Paní Livie Klausová je patronkou zvonu Maria a třetí bude zvonit pod patronátem rektora ČVUT prof. Václava Havlíčka.>>>
Prezident zahájil retrospektivní výstavu Jana Koblasy
Sochař, malíř a scénograf Jan Koblasa žijící od roku 1968 v Německu je jedním z nejuznávanějších exilových umělců. Retrospektivní výstavu jeho děl v Jízdárně Pražského hradu „Jan Koblasa – Retrospektiva“ zahájil osobně prezident republiky Václav Klaus, který udělil výstavě svoji záštitu. Jádrem výstavy na Pražském hradě je dílo z německého období. V patře Jízdárny však návštěvníci najdou mj. i Koblasovu informelní tvorbu ze 60. let 20. století. Jan Koblasa se vernisáže osobně zúčastnil i se svou chotí a prezidenta republiky po expozici provedl. Pro veřejnost se Jízdárna Pražského hradu otevřela 13. dubna 2012.
"Jsem moc rád, že se tato výstava koná. Impuls jsme jí dali, když jsme společně odhalovali Mahlerovu sochu. Řekl mi tehdy, že by si přál k osmdesátinám uspořádat u nás v ČR retrospektivní výstavu. Byrokracie Pražského hradu je ale veliká, sdělili mi, že všechny sály jsou zadané na rok dopředu a k disposici je jen menší sál. Já trval na tom, že chci tento veliký. Nakonec vše dobře dopadlo a mohu se nejen já, ale i Vy všihni těšit z toho, že je výstava zahájena. Chtěl bych poděkovat tvůrci výstavy za krásný katalog, který mne oslovil nejen sochami, ale zejména textem. Taková osobnost druhé poloviny dvacátého století si opravdu zaslouží udělat retrospektivní velkou výstavu. A co říci o panu Koblasovi? Myslím, že to řekne nejlépe svými sochami," uvedl v život výstavu prezident republiky Václav Klaus
Psí hrdinové roku 2011
Ivana HAslingerová
Každý den se lidé nejen u nás ale na nejrůznějších místech světa dostávají do ohrožení života. Málokdo si při poslechu zpráv o těchto nejrůznějších neštěstích ale uvědomí, že těmto nešťastníkům pomáhají nejen neohrožení záchranáři, hasiči a vojáci, ale i jejich čtyřnozí přátelé. Někteří cvičí a trénují celé týdny, měsíce a roky jen proto, aby mohli pomoci a být v pravém okamžiku tam, kde je jich třeba. Jiní se k záchraně lidského života nachomýtnou jakoby náhodou, jakoby hrou osudu. A i když nejsou mnohdy ani cvičeni na záchranu lidí, pouze s nimi žijí a mají je rádi, dokáží svou vlastní inteligencí tu probudit páníčky, že jim hoří dům, tu přivolat pomoc pro pána v glykemickém šoku, tu přivést pomoc k houbaři, který si vyvrtnul nohu v lese. Ať již jde o cvičené policejní psy či o milující mazlíčky, všichni, kteří pomohli, si zasluhují naše ocenění a úctu. A to nehovořím o psech, bez nichž si hendikepovaní občané neumějí doslova představit život. Proto je záslužné, že vznikla pro ocenění těchto psích hrdinů záchranářů anketa"Statečné psí srdce" . Jde o partnerskou akci "Zlatého záchranářského kříže" určeného pro ocenění záchranářů lidských. Zachráněný řidič, který v zimě v šoku umíral několik set metrů od svého havarovaného vozu, žena, kterou ochrání před podchlazením šikovnost a vrozená inteligence čtyřnohého přítele či pomoc a podpora vážně nemocné ženě. To jsou příběhy vítězů, to jsou příběhy Statečných psích srdcí
Dominik Duka: "Svatovítský poklad skrývá v sobě lásku k Bohu a lásku k této zemi"
ivana Haslingerová
Prezident republiky Václav Klaus společně s primasem českým, pražským arcibiskupem Mons. Dominikem Dukou zahájili slavnostními proslovy v Rudolfově galerii Pražského hradu v pátek 16. prosince 2011 novou stálou expozici Svatovítského pokladu v kapli Svatého Kříže.
Po slavnostních proslovech si přišli oba naši nejvyšší představitelé světské a církevní moci do kaple Svatého Kříže výstavu prohlédnut.
Tuto nádhernou exposici plnou skvostů nevyčíslitelné hodnoty vybraných z největšího a nejposvátnějšího chrámového pokladu v českých zemích shromažďovaného v katedrále sv. 
Víta připravila Kancelář prezidenta republiky a Metropolitní kapitula u sv. Víta za podpory Správy Pražského hradu. Jde o výběr 139 nejvzácnějších předmětů s vysokou historickou a uměleckou cenou ze Svatovítského pokladu s výjimkou lebky evangelisty Lukáše, ubrusu, který podle legendy ležel na stole při poslední večeři Ježíše Krista a roušky Panny Marie s krví Krista. Tyto tři posvátné exponáty nemohly být vzhledem ke své křehkosti vystaveny.
Na výstavě je možné uvidět i tvář našeho spasitele
I přes úžasnou nádheru a cenu vystavovaných předmětů pro každého věřícího je určitě nejúžasnějším zážitkem, že na výstavě může spatřit obraz pravé Kristovy podoby - vzácný Veraikon, který získal Karel IV. v Římě od papeže Urbana V. Veraikon byl vystavován nejen při korunovacích, ale také při pohřbech králů. Odedávna právem patřil mezi nejvýznamnější a nejuctívanější předměty českého královského pokladu. Svatovítský poklad tak významně podtrhuje liturgický kontext a jak krásně shrnula Jeho excelence, arcibiskup Dominik Duka při slavnostním otevření výstavy, Svatovítský poklad nemá jen historickou materiální hodnotu. "Skrývá se v něm ještě větší poklad - láska k Bohu a láska k této zemi.">>>
Šokující informace. Halík asi není kněz, říká Klausův Hájek
Lukáš Petřík
Vicekancléř prezidenta republiky Petr Hájek, který je římským katolíkem a je znám svými přátelskými vztahy s arcibiskupem Dominikem Dukou, poskytl ParlamentnímListům.cz rozhovor, ve kterém zpochybnil kněžské svěcení Tomáše Halíka. * Co říkáte rozhovoru, který poskytl Tomáš Halík MF Dnes? Opřel se tam opět do prezidenta republiky a arcibiskupa Dominika Duky. Je to skvělý rozhovor. Asi nejlepší, jaký kdy pan inženýr Halík poskytl. * On je přece profesor... Tvrdí on. To tvrzení má asi stejnou hodnotu, jako Tím vzniká nikoli nepodstatná otázka - kdo pana Halíka vysvětil, respektive zda vůbec svěcení má. Tedy je-li skutečně kněz, nebo jen běžný havlistický aktivista. Významný církevní představitel po mši, sloužené panem Halíkem prohlásil: „Byl jsem zděšen z toho, co Halík dělal u oltáře..." Matně jsem si při tom vzpomněl na zděšení, které zažil papež Lev XIII. v roce 1886 kyž přihlížel děkovné mši a nad hlavou celebranta spatřil cosi tak hrozivého, že musel rychle odejít. Pak sestavil modlitbu ke sv. archandělu Michaelu, v níž prosí: „... ty pak, kníže vojska nebeského, svrhni Satana a jiné zlé duchy, kteří ke zkáze duší světem obcházejí, božskou mocí do propasti pekelné." Moc by mě zajímalo, zda by inženýr Halík byl ochoten tuto modlitbu dobrovolně zařadit po slavení eucharistie ve svém kostele.>>>
Václav Klaus: "Velkým tématem je pro mne boj proti nastolení celosvětové vlády"
Ivana Haslingerová
Dne 7. března 2003 tomu bylo přesně osm let od první inaugurace profesora Václava Klause na prezidenta naší republiky. A právě k tomuto dni vydalo nakladatelství Euromedia Group dokument o celém minulém roce jeho rezidentování "Rok osmý". Jde o bilanční knihu jeho projevů, článků, stanovisek, esejů, dopisů, zápisků z cest a naopak ze státních návštěv cizích státníků u nás. Popisuje v ní politický i ekonomický vývoj nejen našeho státu, ale i Evropy a celého světa. Dozvíme se, co v minulém roce dělal, jaké dostával nápady a k čemu především se vyjadřoval doma i v cizině. Bohužel v ní chybějí články a přednášky, které vydává v cizích jazycích, a právě ty by měli poznat i naši občané. U nás tyto články nevycházejí a o jeho opravdu bohaté činnosti v zahraničí se proto u nás velmi málo ví. Ale i přes tento nedostatek je kniha opravdu nabitá událostmi. Při letmém zalistování v ní si člověk uvědomí, jak nesmírně rychle zapomíná, co všechno proběhlo během minulého roku a jak byl ten rok přímo nabitý událostmi. Je proto velmi příjemné si vše připomenout, navíc očima přímého účastníka a spolutvůrce dějů.>>>
Prezident zahájil další koncert z cyklu Jazz na Hradě
Prezident republiky Václav Klaus zahájil ve středu dne 15. prosince 2010 ve Španělském sále Pražského hradu 69. koncert z cyklu Jazz na Hradě s názvem „Didier Lockwood Trio – pocta Stéphanu Grappellimu“. Trio pod vedením vynikajícího francouzského houslisty Didiera Lockwooda divákům představí skladby houslové legendy Stéphana Grappelliho i výběr z vlastní tvorby.
Návštěva manželky prezidenta ČR Livie Klausové u Svatého Stolce
Ivana Halsingerová
Manželka prezidenta republiky paní Livia Klausová navštíví ve dnech 9. a 10. listopadu 2010 Svatý Stolec. Společně s prvním místopředsedou vlády a ministrem zahraničních věcí vlády ČR panem Karlem Schwarzenbergem se zúčastní České národní pouti, kterou organizuje Česká biskupská konference jako kterou vykonal v září 2009 na pozvání prezidenta republiky a sboru českých a moravských biskupů. Generální audience u Jeho Svatosti papeže Benedikta XVI. se uskuteční ve středu 10.11. v dopoledních hodinách a odpoledne se paní Livia Klausová zúčastní slavnostní bohoslužby v bazilice sv. Petra ve Vatikánu. Paní Livia Klausová byla požádána prezidentem republiky, aby ho na výše uvedené cestě zastoupila. Současně přijala pozvání České biskupské konference. (snímek archiv Hradu)
Na Pražském hradě bude vystaven slavný Relikviář sv. Maura
Radim Ochvat, ředitel Tiskového odboru KPR
Ve Vladislavském sále Pražského hradu bude od 24. listopadu 2010 vystaven vzácný středověký Relikviář sv. Maura, který je svou velikostí dětského sarkofágu největším románským relikviářem a jediným takto velkým relikviářem domečkového typu na území České republiky. Relikviář sv. Maura vyrobený z pozlaceného stříbra, pozlacené mědi a ozdobený téměř 200 drahými kameny bude vystaven v sousedství kopií českých korunovačních klenotů; návštěvníci tak budou mít možnost zažít atmosféru blízkosti dvou největších zlatnických pokladů nacházejících se na území ČR. Relikviář na Pražský hrad zapůjčil Národní památkový ústav ze Státního hradu a zámku Bečov. Záštitu nad výstavou převzala manželka prezidenta republiky Livia Klausová. Výstavou relikviáře v nejcennějším prostoru Pražského hradu vyvrcholí oslavy 25. výročí jeho nalezení; zničený relikviář za dramatických okolností objevili kriminalisté pod podlahou bečovského hradu 5. listopadu 1985. Relikviář sv. Maura se na Pražský hrad vrací přesně po 10 letech, tentokrát však jako jeden celistvý předmět. V roce 2000 zde byl relikviář vystaven rozložený; dvouměsíční výstava tehdy dokumentovala aktuální stav jeho restaurování. Relikviář bude ve Vladislavském sále Pražského hradu k vidění do 27. února 2011.
Arcibiskup Duka: "O takové podobě Bible jsme v době totality ani nesnili"
Ivana Haslingerová
Bohatě zdobené luxusní Bible s překrásnými ilustracemi od nejlepších evropských malířů patřily od nepaměti k nejcennějšímu majetku šlechtických dvorů. K nejznámějším z nich patří Neapolská bible z druhé poloviny 14. století a také středověká Bible Václava IV., nazývaná mezi znalci dokonce nejkrásnější biblí světa. A nejen bohatí šlechtici, ale i obyčejní lidé i v těch nejmenších vískách vlastnili tuto knihu knih byť jen v méně luxusním podání. Pouze po dobu padesátiletého komunistického duchovního temna se stala Bible podpultovou literaturou. Na štěstí se doba změnila a postupně se lidé přestávají bát přihlásit se k víře v Boha a své knihovny opět zdobí nově vydávanými Biblemi. Specielně posledních několik let, kdy se k víře v Boha nebáli přihlásit významní politici jak na pražském Hradě, tak i ve vládě, nastává po této stránce národní duchovní obrození.
"To není jen kniha, ale celá velká knihovna literatury. Je to dílo, které nám ukazuje, že Bible byla vždy v zájmu člověka. Toto vydání je navíc uměleckým knižním dílem s krásnými iluminacemi," řekl Dominik Duka po obdržení Zlaté Bible v Arcibiskupském paláci
První dva výtisky luxusního vydání ručně vázané Zlaté Bible předali nakladatelé dne .jpg)
8. září 2010 prezidentu republiky Václavu Klausovi a pražskému arcibiskupovi Dominiku Dukovi. Potvrzuje to jen výše uvedené tvrzení, že vztahy mezi Hradem a Arcibiskupským palácem jsou velmi dobré a že to pan arcibiskup Duka darováním této nejčtenější a nejprodávanější knihy světa panu prezidentovi ocenil. Prezident Václav Klaus, který přebral Zlatou Bibli na Pražském hradě ji rovněž ocenil a byl darem evidentně potěšen.>>>
"Je to kulturní počin a velmi cenná věc," řekl prezident republiky Václav Klaus
Na Pražský hrad se na čas vrátil nejslavnější portrét Rudolfa II.
ivana Haslingerová
Ve středu 23. června 2010 v 11.00 hodin byl ve zvláštním režimu pod bezpečnostním dohledem vyjmut z klimatizované transportní schrány, odborně zkontrolován expertem z Vídně a následně instalován na místo určení v Císařské konírně Pražského hradu braz od dvorního malíře a důvěrníka císaře Rudolfa II. Hanse von Aachena. Aachenův portrét Rudolfa II. Pražskému hradu zapůjčilo slavné vídeňské Kunsthistorisches Museum. Obraz je součástí vůbec první Aachenovy souborné monografické výstavy.
Aachen působil v době pozdní renesance na mnoha evropských dvorech a svou kariéru dovršil na Pražském hradě jako dvorní malíř a důvěrník císaře Rudolfa II.
V úterý 29. června 2010 v 18.00 hodin zahájí v Rudolfově galerii Pražského hradu výstavu "Hans von Aachen (1552-1615): Malíř na evropských dvorech" prezident republiky Václav Klaus, který nad ní převzal záštitu. Jedná se o skutečně mimořádnou výstavu a jak věříme i mimořádný zážitek.
Zpřístupněna Jižní věž sv. Víta a oranžérie
Martin Erva
Správa Pražského hradu zpřístupnila Jižní věž katedrály sv. Víta a oranžérii v Královské zahradě. Návštěvníky Pražského hradu čekají během letošního léta dvě novinky. Správa Pražského hradu zpřístupnila Jižní věž katedrály sv. Víta a otevřela oranžérii v Královské zahradě. Z renesančního ochozu Jižní věže katedrály sv. Víta ve výši zhruba 60 metrů se návštěvníkům nabízí panoramatický výhled na Prahu a její okolí. Na ochoz je nutné vystoupat po pravotočivém kamenném schodišti s 287 schod y, ze kterých mohou lidé nahlédnout do zvonových komor katedrály. Věž je otevřena denně od 9.00 do 16.30 hodin a jednotné vstupné je 100 Kč. Ve skleníku v Královské zahradě od architektky Evy Jiřičné mají návštěvníci možnost si prohlédnout rostlin pěstované pro reprezentační akce Pražské ho hradu . O ranžérii je možné navštívit denně od 10.00 do 12.00 hodin a od 13.00 do 17.00 hodin za jednotné vst upné 20 Kč.
Paní Livia Klausová převezme Bibli Kutnohorskou
Radim Ochvat
Manželka prezidenta republiky Livia Klausová se v sobotu dne 5. června ve 21.00 hodin v kapli Božího těla v Kutné Hoře zúčastní zahajovacího koncertu 3. Mezinárodního hudebního festivalu Kutná Hora 2010. Před zahájením koncertu převezme paní Livia Klausová pro Nadační fond manželů Livie a Václava Klausových Bibli Kutnohorskou od společnosti Tempus Libri. Livia Klausová převzala nad festivalem záštitu.
Historie Pražského hradu zachycená na poštovní známce
Ivana Haslingerová
Pražský hrad byl, je a bude častým námětem poštovních známek již od vzniku samostatné republiky. Je symbolem české státnosti a je skutečně majestátní. Proto když jsem se šla podívat na výstavu "Pražský hrad v umění poštovní známky", těšila jsem se jako nefilatelistka víc na něj než na výstavu. Měla jsem totiž mylný pocit, že je to spíše zážitek pro filatelisty a že laikovi nic moc neřekne. Protože však výstava probíhá v působivých prostorách Tereziánského křídla Starého královského paláce s nádherným výhledem na Prahu a do zahrad Hradu, šla jsem se již pro tento zážitek na ni podívat. Při její prohlídce jsem se v duchu omlouvala jejím tvůrcům Aleně Reichové z Poštovního muzea v Praze a Jaroslavu Sojkovi ze Správy Pražského hradu za svou naivitu. Čekala jsem, že budou na panelech pověšeny chronologicky známky a filatelisté s lupami v rukou je budou prohlížet, ale nestalo se. Je zde vystaveno "pouhých" 100 nejzajímavějších známek, k nimž autoři efektně vystavili skutečné historické předměty či obrazy, podle nichž vznikaly, spolu s ryteckými i tiskovými destičkami a obálkami prvního dne vydání, a to všebylo doplněno podrobnými popiskami o autorech předloh i rytcích.>>>
